Přeskočit na obsah

Nitrosoniový ion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nitrosoniový ion
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model iontu
Model iontu
Obecné
Systematický názevazanylidenoxidanium[1]
Ostatní názvynitrosonium, iminooxidanium
Sumární vzorecNO+
Identifikace
Registrační číslo CAS14452-93-8
PubChem84878
ChEBI29120
SMILESN#[O+]
InChIInChI=1S/NO/c1-2/q+1
Vlastnosti
Molární hmotnost30,006 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nitrosoniový ion je kation se vzorcem NO+, atom dusíku je v něm vázán trojnou vazbou na atom kyslíku. Lze jej považovat za oxid dusnatý s jedním odtrženým elektronem. Často se vyskytuje jako jedna z těchto solí: NOClO4, NOSO4H (kyselina nitrosylsírová, přesnější vzorec je O=N−O−SO2−OH) a NOBF4. Chlorečnan (ClO -
4
 ) a tetrafluorboritan (BF -
4
 ) jsou rozpustné v acetonitrilu (CH3CN). NOBF4 lze přečistit sublimací při 200 až 250 °C a 1,3 Pa.

NO+ je isoelektronový s CO, CN a N2.

Hydrolýza

[editovat | editovat zdroj]

Nitrosoniový ion reaguje s vodou za vzniku kyseliny dusité:

NO+ + H2O → HONO + H+

Nitrosoniové sloučeniny tak musí být skladovány v bezvodém prostředí a chráněny před vzdušnou vlhkostí. Reakcí se zásadou se tvoří příslušný dusitan:

NO+ + 2 NaOH → NaNO2 + Na+ + H2O

NO+ reaguje s arylaminy (ArNH2) za vzniku diazoniových solí (ArN +
2
 ). Vzniklá diazoniová skupina může být, na rozdíl od aminové, snadno nahrazena mnoha různými nukleofily.

Reakce nitrosoniové soli s anilinem za vzniku diazoniové soli

Jako oxidační činidlo

[editovat | editovat zdroj]

Nitrosoniový kation je, například ve formě NOBF4, silným oxidačním činidlem:[2]

  • oproti ferrocenu/ferroceniu v CH2Cl2 má redoxní potenciál 1,00 V
  • oproti ferrocenu/ferroceniu v acetonitrilu má redoxní potenciál 0,87 V

NOBF4 je vhodným oxidačním činidlem, protože NO, který je vedlejším produktem jeho reakce, je plyn, který může být snadno odstraněn proudem dusíku. Na vzduchu se z NO stává NO2, který by způsoboval další reakce.

Nitrosylace arenů

[editovat | editovat zdroj]

Areny s vysokou elektronovou hustotou mohou být nitrosylovány pomocí NOBF4.[3] Jako příklad lze uvést reakci anisolu:

CH3OC6H5 + NOBF4 → CH3OC6H4NO + HBF4

Nitrosonium, NO+, bývá zaměňováno s nitroniem, , NO +
2
 , které je aktivní částicí při nitracích. Nitronium je oproti nitrosoniu silnějším elektrofilem, jelikož je odvozeno od kyseliny dusičné, která je silnější kyselinou než kyselina dusitá.

Příprava nitrosylových komplexů

[editovat | editovat zdroj]

NOBF4 reaguje s karbonyly kovů za vzniku příslušných nitrosylových komplexů:[4]

(C6Et6)Cr(CO)3 + NOBF4 → [(C6Et6)Cr(CO)2(NO)]BF4 + CO

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitrosonium na anglické Wikipedii.

  1. https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/84878
  2. N. G. Connelly; W. E. Geiger. Chemical Redox Agents for Organometallic Chemistry. Chemical Reviews. 1996, s. 877–910. DOI 10.1021/cr940053x. PMID 11848774. 
  3. E. Bosch and J. K. Kochi. "Direct Nitrosation of Aromatic Hydrocarbons and Ethers with the Electrophilic Nitrosonium Cation". Journal of Organic Chemistry, 1994, volume 59, pp. 5573–5586.
  4. T. W. Hayton, P. Legzdins, W. B. Sharp. Coordination and Organometallic Chemistry of Metal-NO Complexes Chemical Reviews 2002, volume 102, pp. 935–991.